Květen vnímáme jako měsíc lásky. Určitě k tomu přispělo biflování Karla Hynka Máchy, ale tahle pověst má hlubší kořeny: po teplotně nestálém dubnu je květen prvním opravdu teplým měsícem. Rozkvétající a plodící příroda svádí k napodobování.
Víte ale, co se děje ve vašem mozku, když jste zamilovaní? Zvláštní věci. Za prvé, vzroste produkce dopaminu. Studie z roku 2005 publikovaná v The Journal of Comparative Neurology dokládá větší aktivitu mozku v oblastech spojených s dopaminem: nucleus caudatus (dalo by se přeložit jako „ocasaté jádro”, součást bazálních ganglií) a ventrální tegmentální oblasti (VTA). O dopaminu už jste nejspíš slyšeli, a možná to bylo ve spojitosti s drogami. Po jejich požití reagují dopaminová centra stejně jako u zamilovaných. Láska je tedy v jistém smyslu skutečně drogou.
Nutno podotknout, že dopamin obvykle vyvolává euforii, ale často také nespavost a ztrátu chuti k jídlu. Když jsem zamilovaný, nejím a nespím… a je to kvůli dopaminu.
Studie z roku 2010 zase na základě fMRI skenů mozků zamilovaných prokázala, že myšlenky na našeho partnera dokážou tlumit bolest. Účastníkům autoři studie ukazovali fotografie jejich protějšků a zjistili, že přitom vzrostla aktivita v několika různých mozkových centrech odměny.
Podle jiného výzkumu z roku 2010 mají zadaní lidé nižší hladinu stresového hormonu kortizolu než nezadaní. Romantické vztahy nám tak pomáhají bojovat se stresem. Týká se to ale především raných fází vztahu.
A nesmíme zapomenout na oxytocin a vasopresin. Oxytocin není jen hormon, který usnadňuje a urychluje porod, pomáhá spouštění mléka a vytvoření vazby mezi matkou a novorozencem. Napomáhá také vytváření hlubokých, dlouhodobých vztahů, podobných vztahu k dítěti. Vytváří se mimo jiné při láskyplném mazlení a dotýkání a způsobuje, že si připadáme trochu jako opilí.
Hormon vasopresin můžeme znát jako antidiuretický hormon, který řídí vylučování moči. Hraje ale roli i při sociálním chování a ve vztazích. Dostatek hormonu a velká citlivost jeho receptorů mimo jiné zajišťují monogamii a také snižují agresivitu. Problematikou oxytocinu a vazopresinu se zabývá například indická studie z roku 2016. A to jsme ještě nemluvili o PEA, tedy fenylethylaminu.
Co se děje v našem mozku při zamilování, to víme docela dobře. Ale jak nám mozek vlastně vybírá partnera, do kterého se zamilujeme? O tom zase třeba v některém z příštích článků.
Comments