Jedním z typů kognitivního zkreslení v oblasti rozhodovacího zkreslení je takzvaný IKEA efekt. S tímto termínem přišli jako první v roce 2012 tři američtí vědci v rámci své studie zkoumající kognitivní procesy jedinců na základě tří výzkumných šetření zveřejněných v článku The “IKEA Effect”: When Labor Leads to Love. IKEA efekt je téma, pohybující se na pomezí neurovědy, psychologie a marketingu.
V čem konkrétně IKEA efekt spočívá?
V základu můžeme tento efekt vysvětlit jako větší emoční inklinaci k věcem, které člověk vytvořil vlastníma rukama oproti těm, které jsou sice totožné, ale vytvořil je někdo jiný.
Toto zjištění vypovídá o tom, že máme tendenci mít věci raději, pokud jsme vynaložili nějaké úsilí na jejich vytvoření.
Sami se s tímto efektem setkáváme na denní bázi. Dnes už je běžné upéct dort z krabičky s přidáním vajec a vody, sestavit si vlastní fotoknihu, nakonfigurovat si svůj nový automobil nebo namixovat si müsli dle své chuti.
Jak lze IKEA efekt využít?
Odpověď už jistě sami tušíte. Tam kde to jde, dovolte zákazníkovi podílet se na dokončení produktu. Dopřejte mu trochu toho do-it-yourself. Umožněte přímou interakci s produktem, stejně jako to dělá třeba právě IKEA.
Nechte své zákazníky produkt svým dokončit, stoupne v jejich očích na hodnotě. Ptejte se na názory, na zkušenosti, na výhrady, na tipy na vylepšení. Zákazníci se tak budou cítit součástí příběhu, úspěchu. Cítí, že na něm mají svůj podíl.
Navíc se metoda IKEA efektu využívá i v práci se zaměstnanci. Dejte svým zaměstnancům možnost podílet se na budování značky a oni si vytvoří hlubší emoční vztah k firmě či produktu. Také jejich loajalita vůči firmě a pracovní nasazení bude vyšší.
Comentarios